Jirkovy moudrosti

úterý 28. srpen 2012 12:24

Na konci února 2009 jsem napsala:
Žádám o to, aby můj život byl pestřejší.
Poznám člověka, který mne provede k lepšímu, plnějšímu životu, práci
Žádám o práci pro Evču.
Věřím, že se vše uskuteční.
Věřím, že už vše mám, že je to na dosah ruky.
To byly mé afirmace a vše se mi do konce roka splnilo.
Evě jsem pomohla najít práci a poznala jsem Jirku, se kterým je můj život opravdu pestřejší. Pomáhá lidem pochopit život. Stará se o každého, kdo potřebuje pomoc. Tady jsou jeho moudrosti:

Nevím odkud začít...
Snad od stavu, když se zastaví všechny myšlenky, člověk má čistou hlavu a žije.Když má hlad, tak si jde něco koupit a nají se. Pak přijde někdo, kdo mu řekne, že v druhém krámě je to lepší a on běží do druhého krám. Najde třetí. V každém krámě je něco lepší a něco horší a on začne přemýšlet, jak všechny oběhnout aby dostal to nejlepší... A má v hlavě zmatek...
Pokusím se o pohled na svět, který by ti pomohl najít cestu k sobě, ke své vlastní intuici k vlastnímu poznání. Všechno co říkám už někde v tobě je, jen chci, abys uvěřila svému vlastnímu cítění.
Člověk se často snaží porozumět tomu, co říkají ostatní a neuvědomuje si, že vše má v sobě.
Na počátku všeho je strach z toho, že budeš odvržená ze stáda.
Kdysi dřív lidé žili v komunitách a v rámci komunity či tlupy byli silnější. Nyní je na čase, aby lidé přešli o stupínek výš a projevovali se jako samostatné svobodné bytosti.
A teď k pojetí světa, k egu, lásce a Kristu.
Tady je hodně různých pojetí. Některá člověka pozvedají a jiná ho uvrhují do větší připoutanosti.
Na počátku je čisté nezkalené vědomí. Když zavřeš oči a zapomeneš si říkat: já jsem tady a tohle je někde jinde, zakoušíš toto vědomí. Je to živé ticho, jako když jsi někde v hlubině oceánu.
Hluboké vědomí je příčinou všeho a jakoby spalo. Připomíná klidný oceán.- Nic se neděje.
A najednou se vědomí na povrchu zavlní. Uvnitř je stále tiché a nepohnuté a navrchu je spousta vlnek - bytostí, věcí. Vědomí si začalo hrát. Vědomě si představilo, že ty vlnky jsou samostatné a mají vlastní integritu. Vlnky zapomněly, čím ve skutečnosti jsou a začaly se hašteřit a prát. A zakoušet různé emoce. Čím víc se cítí oddělené, tím jsou silnější emoce nadšení, neklidu. To byla fáze vývoje směrem oddělenosti a k technice. Nyní je na čase, aby si každá vlnka uvědomila čím je. Neznamená to, že přestane existovat - protože toto vlnění umožňuje oceánu uvědomovat si sebe sama, ale uvědomí si pravou podstatu své existence, že není ničím jiným, než tím velkým vědomím a zároveň že existuje jako vlna. Už se přestává dívat na svět očima vlny, která se musí ostatních bát, ale očima moře, kde všechny vlny jsou v harmonii a jsou jako prsty dítěte, které si hraje...
Takže záleží na tom, s čím se mysl ztotožňuje. Jestli s vlnou, nebo s vědomím celku. Ego jako takové, či raději mysl, je vědomí individuální bytosti. ego – v dobrém slova smyslu je vědomí jednotlivé vlny. Je to ta část univerzálního vědomí, která se podílí na vědomí samostatné bytosti. V tomto smyslu není třeba se zbavovat ega. Ale dostat se k poznání, že jsem (zpočátku) velká dokonalá bytost či (později) celým božstvím.
Jen několik střípků, které mi utkvěly z Nového zákona - či jiných zmínkách o Ježíši Nazaretském:
„Otec a já jedno jsme.
Co jste nejmenšímu z nich učinili, mě jste učinili.
Vy všichni jste Bozi.
Toto je mé tělo (oplatka) a toto je má krev (víno).
Království nebeské je ve vás.
Já jsem láska... skrze mne dojdete do království nebeského.“
V běžné řeči se příliš nerozlišují pojmy, které jsou duální a které jsou z vyšší dimenze, kde nejsou protiklady. Dobrý špatný, krásný ošklivý, to jsou protiklady. Když se dostanu nad dobro a zlo, je to moudrost. Když se dostanu nad lásku a nenávist, je to Láska, to je stav poklidného soucítění. Když se dostanu za myšlenky, je to živé Ticho...
O Kristu.
Ano, je možné, že k nám přišla bytost, která říkala - lidi neperte se, vždyť jste krásné bytosti. podívejte se, co všechno dokážete. Stačí jen trochu porozumění a lásky a to vše rozpustí vaše starosti a uvědomíte si tu krásu, kterou máte v sobě. Vyměňte nepřátelské Já za soucítění a lásku.
V západní kultuře ještě nebyly tak jemně rozvinuté termíny popisující vnitřní svět. Později se chytli toho co Ježíš říkal další lidé a začali vykládat věci po svém. z části z dobré vůle, z části ve snaze nahnat všechny do stáda a "spasit" je. Místo, aby je nabádali k vlastnímu cítění a k rozvoji vlastního uvědomění si světa, začali jim říkat, co je dobře a co ne a vznikl veliký moloch, něco jako instituce...
A přitom je člověk tak krásná bytost. Na základě toho, že pár lidí hlásá sebevědomě svůj pohled na svět se ti jemnější zarazí, potlačí svou uvolněnost (buďte jak malé děti) a sešněrují se do názorů druhých, začnou si vyčítat, že nejednají podle přikázání druhých a cítí se velmi provinile...
Pravda je jednoduchá. Není to žádná veliká vize ale prostý uvolněný život. Děti jsou volné a svobodné - pak nastane období dospívání, kdy končí "odpočinek" , a začne se v nich projevovat to, co se mají naučit... a přitahují si k sobě různé události...
Slovo Kristus v nás je pro mne nesrozumitelné. Je pro mne pochopitelná cesta lásky ta je vlastní každé duši. Třeba štěňata. To je pytel bezprostřední lásky... Jakmile je něco příliš komplikované, není to ono. I Einstein říkal, že vesmír je v podstatě jednoduchý.
A teď k citátům. Je to těžké, z paní Foučkové cítím, že přes své schopnosti pomoct lidem vidět své minulé životy má dost komplikované názory. Spíš než vysvětlení položím vedle jejího jiný názor, který si nečiní nárok na pravdivost, ale mohl by být vodítkem. Ještě k minulým životům. Nestačí vidět, ale je třeba události z minulosti rozpustit. Pokud je těch informací moc, je třeba velké pomoci, aby se rozpustily. Zažil jsem několik případů, kdy lidé viděli události z minulých životů a nevěděli co s nimi. Proto si myslím, že je dobré nechat věcem volný průběh. Pak dostanu přesně tolik informací, které jsem schopný zvládnout. Jasnovidnost je k ničemu. Mohu vidět mnoho utrpení kolem sebe, ale
musím pak být natolik moudrý, aby mne ty obrazy nepohltily...
"Čím více se snažíme přijmout skutečnost Krista ve svém srdci, tím více je v našem srdci přítomen On sám. Čím větší je Jeho světlo a láska, tím menší je naše = já=. Je to tak jednoduché - stačí si tuto skutečnost jen uvědomit!"
Každá bytost má v sobě nekonečnou lásku ke všemu. pokud jedná na základě lásky, která si neklade podmínky, pociťuje souznění se vším a ustupuje ono já, které žije v neustálém strachu a oddělenosti. Projevuje se harmonie a souznění. A bytost může projevovat svou individualitu své vlohy a tvořit v harmonii se světem. Řekl bych, že Ghándí byl velká osobnost. A svou láskou zachránil celou Indii. Rovnováha mezi individualitou a celkem. Kdysi jsem se velmi uskromňoval. Pak jsem si připadal, že si ze mě každý uloupne kousek, protože mu to ve své laskavosti dovolím... Teď žiju naplno a přitom (v ideálním případě) se dívám na svůj život ze svého středu, to je z krásného ticha hlubiny oceánu na rozbouřený život na povrchu osobnosti. Mlsám raduji se, mám starosti... a na pozadí je velké ticho a kráse...
Takže je to o potlačování Já jsem tady a Ty jsi tam, Já mám pravdu a ty ne, nebo Já se nechovám podle přikázání (koho?). A přitom se starám o to, aby to mé Já bylo uvolněné, přirozené a (tudíž) silné... a ta síla tam pak jde jaksi sama...
Prosit boha nebo Krista - ano to je dobré, ale toho boha máš v sobě. Máš v sobě celý vesmír, vždy je to relaxace a hlubší pohled na to, co se děje. Z hlediska jiných dimenzí - věřím, že mnoho bytostí nám pomáhá, jako my pomáháme ostatním. To se dá jen (v našem případě) cítit, popř. si uvědomujeme různé souhry okolností, které nás posouvají dál.
Vše, co nás napadne je správné, jen se to nebát vyslovit.
Myšlení jen mechanicky kombinuje, dopředu nás vede jen cit a náhlé vnuknutí (vhled). Najednou víme. A v praxi se postupně oddělí cit od emocí ... emoce jsou jako kladívka, která nás nutí jednat. Jednání podle citu je nenásilné...
No a to je asi tak vše... Těším se na setkání s tebou i dalšími přáteli.
Jirka


Ružena Nováková - Wagnerová

JirkaRe: První dojem22:061.9.2012 22:06:19
Ružena WagnerováJe důležitý první dojem?09:5931.8.2012 9:59:01
levapPrvni dojem16:5728.8.2012 16:57:46

Počet příspěvků: 3, poslední 1.9.2012 22:06:19 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Ružena Nováková - Wagnerová

Ružena Nováková - Wagnerová

Emoce a mezilidské vztahy

Jsem původně učitelka, žena, která vyzkoušela i jiná zaměstnání.Vždy jsem ráda pozorovala lidi a zakoušela různé emoce. Je to můj vnitřní svět, který nejlépe znám já sama. Otvírám se a předávám dál své pocity a poznatky z prožívání sebe a svého okolí.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.